знать

Ruski

Etymology

Inherited from Old East Slavic znati (znati), from Proto-Slavic *znati, from Proto-Balto-Slavic *źnōˀtei, from Proto-Indo-European *ǵnéh₃t (“to know, get to know”), from *ǵneh₃-, whence Engleski know, cunning, kenning, canny, note, recognize, ignore and gnostic.

Other cognates include Sanskrt ज्ञा (jñā, “to know”).

Pronunciation

• MFA^(ključ): [znatʲ]

• Audio

  (file)

Verb

znatь (znatʹ)

1. to know: to be familiar with or accustomed to a person, place, or thing

   Я eё horošó znáю. ― Ja jejó xorošó znáju. ― I know her well.

   Я horošó znáю matemátiku. ― Ja xorošó znáju matemátiku. ― I know math well.

2. to know: to be in possession of a specific fact or datum

   Я znáю, gde on živёt. ― Ja znáju, gde on živjót. ― I know where he lives.

   Я znáю, skólьko dva plюs dva. ― Ja znáju, skólʹko dva pljus dva. ― I know how much two plus two is.

   Я ne znáю, kogdá э́to bы́lo. ― Ja ne znáju, kogdá éto býlo. ― I don’t know when it was.

Conjugation

Conjugation of znátь (class 1a imperfective transitive)

Note: For declension of participles, see their entries. Adverbial participles are indeclinable.
^△ Irregular.
¹ Dated

imperfective aspect
infinitive	znátь znátʹ
participles	present tense	past tense
active	znáющiй znájuščij	znávšiй znávšij
passive	znáemый znájemyj	—
adverbial	znáя znája, znáюči△ znájuči△	znáv znáv, znávši znávši
	present tense	future tense
1st singular (я)	znáю znáju	búdu znátь búdu znátʹ
2nd singular (tы)	znáešь znáješʹ	búdešь znátь búdešʹ znátʹ
3rd singular (on/oná/onó)	znáet znájet	búdet znátь búdet znátʹ
1st plural (mы)	znáem znájem	búdem znátь búdem znátʹ
2nd plural (vы)	znáete znájete	búdete znátь búdete znátʹ
3rd plural (oní)	znáюt znájut	búdut znátь búdut znátʹ
imperative	singular	plural
	znáй znáj	znáйte znájte
past tense	singular	plural (mы/vы/oní)
masculine (я/tы/on)	znál znál	ználi ználi
feminine (я/tы/oná)	znála znála
neuter (onó)	ználo ználo

Pre-reform conjugation of znátь (class 1a imperfective transitive)

Note: For declension of participles, see their entries. Adverbial participles are indeclinable.
^△ Irregular.
¹ Dated

imperfective aspect
infinitive	znátь znátʹ
participles	present tense	past tense
active	znáющій znájuščij	znávšій znávšij
passive	znáemый znájemyj	—
adverbial	znáя znája, znáюči△ znájuči△	znávъ znáv, znávši znávši
	present tense	future tense
1st singular (я)	znáю znáju	búdu znátь búdu znátʹ
2nd singular (tы)	znáešь znáješʹ	búdešь znátь búdešʹ znátʹ
3rd singular (on/oná/onó)	znáetъ znájet	búdetъ znátь búdet znátʹ
1st plural (mы)	znáemъ znájem	búdemъ znátь búdem znátʹ
2nd plural (vы)	znáete znájete	búdete znátь búdete znátʹ
3rd plural (oní)	znáюtъ znájut	búdutъ znátь búdut znátʹ
imperative	singular	plural
	znáй znáj	znáйte znájte
past tense	singular	plural (mы/vы/oní)
masculine (я/tы/on)	ználъ znál	ználi ználi
feminine (я/tы/oná)	znála znála
neuter (onó)	ználo ználo

Derived terms

imperfective

• znátьsя (znátʹsja)
• znavátь (znavátʹ)
• vыznavátь (vyznavátʹ)
• doznavátьsя (doznavátʹsja)
• zaznavátьsя (zaznavátʹsja)
• oboznavátьsя (oboznavátʹsja)
• opoznavátь (opoznavátʹ)
• osoznavátь (osoznavátʹ)
• poznavátь (poznavátʹ)
• poznavátьsя (poznavátʹsja)
• (no equivalent)
• preduznavátь (preduznavátʹ)
• priznavátь (priznavátʹ)
• priznavátьsя (priznavátʹsja)
• proznavátь (proznavátʹ)
• razuznavátь (razuznavátʹ)
• raspoznavátь (raspoznavátʹ)
• soznavátь (soznavátʹ)
• soznavátьsя (soznavátʹsja)
• spoznavátьsя (spoznavátʹsja)
• uznavátь (uznavátʹ)
• uznavátьsя (uznavátʹsja)

perfective

• (no equivalent)
• (no equivalent)
• vы́znatь (význatʹ)
• doznátьsя (doznátʹsja)
• zaznátьsя (zaznátʹsja)
• oboznátьsя (oboznátʹsja)
• opoznátь (opoznátʹ)
• osoznátь (osoznátʹ)
• poznátь (poznátʹ)
• (no equivalent)
• porazuznátь (porazuznátʹ)
• preduznátь (preduznátʹ)
• priznátь (priznátʹ)
• priznátьsя (priznátʹsja)
• proznátь (proznátʹ)
• razuznátь (razuznátʹ)
• raspoznátь (raspoznátʹ)
• soznátь (soznátʹ)
• soznátьsя (soznátʹsja)
• spoznátьsя (spoznátʹsja)
• uznátь (uznátʹ)
• uznátьsя (uznátʹsja)

Noun

znatь (znatʹ) f inan (genitive znáti, uncountable)

1. (collective) nobility, noble people

   Sinonims: aristokrátiя (aristokrátija), vы́sšee óbщestvo (výsšeje óbščestvo), эlíta (elíta)

Declension

Declension of znatь (inan sg-only fem-form 3rd-decl accent-a) 

	singular
nominative	znátь znátʹ
genitive	znáti znáti
dative	znáti znáti
accusative	znátь znátʹ
instrumental	znátью znátʹju
prepositional	znáti znáti

Pre-reform declension of znatь (inan sg-only fem-form 3rd-decl accent-a) 

	singular
nominative	znátь znátʹ
genitive	znáti znáti
dative	znáti znáti
accusative	znátь znátʹ
instrumental	znátью znátʹju
prepositional	znáti znáti

Adverb

1. (informal) it seems, then

   Sinonims: vidátь (vidátʹ), vídno (vídno), znáčit (znáčit)

Related terms

• doznánie (doznánije)
• doznavátelь (doznavátelʹ)
• zaznaйka (zaznajka)
• znánie (znánije)
• znátnый (znátnyj)
• osoznánie (osoznánije)
• priznánie (priznánije)
• proznatь (proznatʹ)
• soznánie (soznánije)